Down to 4: statistické shrnutí týmů z Conference Championship, krátký pohled na ocenění MVP a dva největší kandidáty na její zisk, kteří se střetnou ve finále NFC, kde se očekává nefalšovaná ofenzivní klasika.
To, že letos máme ve finálových zápasech samé kvalitní útoky už jsem rozebral v minulém článku, takže dnes kromě obligátních paprskových grafů zbývá podívat se na dva kandidáty na MVP, Matta Ryana a Aarona Rodgerse, jejichž střetnutí nabízí druhý nejvyšší sázkařský total v historii NFL.
Most Valuable Player
Na cenu MVP se názory každoročně různí, i proto, že existuje více různých definic. Výběr je zjednodušený tím, že málokdy cenu získá kdokoliv mimo hráče, kteří se a) dostanou do playoff, b) hrají na pozici QB/RB. A nezáleží na tom, že ten rok byl zrovna nejlepším hráčem JJ Watt nebo Aaron Donald. I přes tento filtr jsme skoro každoročně svědky nicneřešících debat: někteří se drží prostředního slova v názvu MVP – cenný, hodnotný – a argumentují tím, který tým by bez kterého hráče byl více dysfunkční. Jiní si pod tím automaticky představí statisticky nejlepšího hráče daného roku.
Nejlepší running back této sezony byl určitě Ezekiel Elliott. Ten pravděpodobně dostane cenu pro nejlepšího nováčka, ale MVP ho mine – ať měl jakákoliv čísla, všichni ví, že běhal za nejlepší ofenzivní line. Za zmínku ale stojí, že podle PFF měl Elliott na jeden běh víc yardů po kontaktu, než třeba Todd Gurley na celý běh. Bezpochyby by měl dobrou nováčkovskou sezonu kdekoliv.
Jako most valuable, nejhodnotnější pro svůj tým se může jevit jistě Aaron Rodgers. Co by si bez něj jeho tým počal, zvlášť letos, kdy jsou Packers kosení jedním zraněním za druhým, běhová hra nefunguje a obrana je podprůměrná? Já s tím souhlasím, A-Rod je skutečně famózní a jestli má oproti ostatním QBs něco extra, pak to, že neexistuje jasně daný gameplan, jak ho zastavit. Opravdu to vypadá, že být na Rodgersově místě průměrný hráč, tak Packers nejen nejsou v playoff, ale navíc by ani neměli aktivní bilanci. Ale oceňovat někoho na základě spekulací mi nedává smysl. Nejlepší tipéři dlouhodobě nebudou trefovat víc, než 65% vítězů, a každý rok je v prvním kole draftu vybráno několik bustů. Jestli mě NFL něčemu naučila, pak tomu, že většinou víc nevíme, než víme a QB dost dobře nemůžeme izolovat od receiverů, schématu, situace, playcallingu a dalších věcí. Taky je nutno poznamenat, že se dopad ztráty starting QB obecně přeceňuje. Druhý takový kandidát: Derek Carr, u kterého jsme díky zranění i mohli v plné nahotě vidět, jak moc byl pro svůj tým nepostradatelný.
Statisticky nejlepší quarterback a patrně největší kandidát na cenu MVP je Matt Ryan. Ano, dostává se mu vydatné pomoci jeho running backů Colemana s Freemanem, má k ruce Julia Jonese a další skvělé receivery – ačkoliv, vážně se někdo před sezonou díval na tuhle sestavu a očekával, že Falcons budou mezi dvěma nejlepšími týmy NFC? Všichni receiveři vypadají skvěle díky perfektní práci ofenzivního koordinátora Kyla Shanahana. Co naplat, Ryan je tahounem jednoho z nejlepších útoků posledních let; a vzhledem k tomu, že liga byla před změnou pravidel v roce 2010 pro obránce o dost férovější, jsou letošní Falcons skoro automaticky i jedním z nejlepších útoků všech dob. Druhý takový kandidát: Tom Brady, ten ale odehrál jen 12 zápasů.
Dva MVP kandidáti v NFC Championship
Dvěma důvody, proč útok Caroliny minulý rok šlapal byla skvělá obrana – která pokud sama neskórovala, tak často dávala ofenzivě krátká hřiště – a Cam Newton. Ten měl passing statistiky dobré, ne výborné, ale zdaleka se v nich neodrážela jeho skutečná hodnota. Newton si za celý rok doběhl hned pro 56 prvních yardů po svých. Pro obrany bylo riziko, že se jeho atletických 110 kg v plné rychlosti rozběhne, stále aktuální. Jeho double threat je úplně jiný, než třeba u Russella Wilsona, který spíše scrambluje. Když se Newton rozběhl, bylo vidět, že je větší, než linebackeři. To bylo něco, s čím si nikdo kromě Broncos v Super Bowlu nebyl schopen poradit.
Tím pádem i když zúžíme výběr jen na pozici QB a řekneme si, že budeme měřit čistě výkony bez spekulování “jak moc v háji by byl tým X bez hráče Y”, stejně nemůžeme předstírat, že samotné statistiky nahrávek jsou alfa a omega. Ale určitě je v pořádku se na ně zaměřit; NFL je liga, kde být efektivní vzduchem je čtyřikrát důležitější, než být efektivní po zemi.
Paprsky
Na papíře vypadá obrana Patriots velmi dobře, ale moje grafy neberou v potaz sílu soupeřů. Bez ohledu na soupeře mají Patriots podle ANTHONY druhou nejlepší obranu; s ohledem na soupeře až dvacátou. Rozpis útoků, kterým čelili Patriots, byl jednoznačně nejlehčí v lize. Podle mého modelu byl průměrný ofenzivní rank jejich soupeřů 20.8, takže jednoduše podáno jako kdyby Patriots hráli každý týden s Dolphins nebo Eagles. A to neberu v potaz, že nejlepší útok, na který po celý rok narazili byli v sedmém týdnu právě jejich dnešní soupeři Steelers – akorát, že tehdy s Landry Jonesem na QB.
Naproti tomu obrana Pittsburghu má stejný rank (#9) i s přihlédnutím k síle soupeřů a obrany Atlanty (#26 normálně, #23 adjusted) a Green Bay (#24, #19) jsou dokonce o něco lepší, než tyto grafy ukazují.
A teď, když jsem se sám zdiskreditoval, tady jsou naši finalisté:
macholytics.com 