NFL Stat: Running Backs a Devonta Freeman

Devonta Freeman se stal nejlépe placeným RB ligy. Jaká to šance jak před novou sezonou ukázat pokročilé metriky pro hodnocení RB a zaspekulovat si, jestli má Devonta kvality zasluhující takový kontrakt.

Spoiler alert: spíš ne.

Tento článek je a není o Devontovi. Je hlavně o tom, že i do amerického fotbalu zasahující analytiky daleko překračující běžné hodnocení “hráč X letos naběhal 1500 yardů”. V prvním NFL Stat článku jsem se zaměřil na pokročilé hodnocení kickerů, které bere v potaz délku field goalů, v druhém díle si posvítím na running backy.

Takže k Devontovi. Zaprvé musím říct, že nejsem fanoušek tučných kontraktů pro hráče na pozici RB. Ti mají úkol, který pro vyhrávání zápasů není tak důležitý a navíc jejich kariéry mají relativně krátké trvání. Zadruhé musím říct, že Freemana považuji od jeho působení v Hard Knocks za jednoho z nejsympatičtějších hráčů NFL a v této osobní rovině mu peníze přeji. Loňská sezona pro něj byla velkým krokem vpřed, ale v ofenzivě Kyla Shanahana vypadali všichni dobře. Freeman musí v nastaveném trendu pokračovat i v dalších letech, má-li si tuto smlouvu obhájit: jeho pětiletý kontrakt má hodnotu $41.25M ($8.25M ročně), z toho $22M garantovaných.

Uvidíme, jak tento podpis ovlivní smlouvy pro Le’Veona Bella v Pittsburghu a Davida Johnsona v Arizoně. Co je skoro jisté je to, že nenastanou-li nějaké zdravotní patálie, tak si Devontův kolega, Tevin Coleman, bude muset hledat nový tým přes free agency, až mu v roce 2019 vyprší smlouva. Do té doby ale zůstane dvouhlavá saň z backfieldu Falcons pohromadě.

Než přejdu k pokročilým statistikám, ještě je potřeba zmínit, že moderní running back by měl jít zapojit i do passové hry a že tu v tomto článku budu úplně ignorovat. Passovou hrou teď nemyslím jen yardy po catchi na screenech a jiných checkdown přihrávkách, ale i blokování a běhání skutečných routes. Devonta patří ke hráčům, kteří routy běhat umí, podobně jako už jmenovaní Johnson a Bell, Matt Forte, Danny Woodhead a další. S pass blocky už je to sice horší, ale Falcons samozřejmě při draftování dobře věděli, že blokování nepatří do Devontova skillsetu. PFF ohodnotila jeho loňské blokování známkou 43.5 na škále, kde stovka je maximum – a jeho blown block v Super Bowlu je velmi dobře známý.

Čím dál větší důraz na to, aby byl running back schopný používat i svoje ruce, dal vzniknout populární statistice All Purpose Yards – jednoduchému číslu, které jen sčítá produktivitu v obou typech útoku. I když má tato statistika stejný neduh jako jakékoliv kumulativní číslo, totiž nedostatek kontextu, nemám s ní žádný problém. Pokročilé statistiky pro receivery totiž nejsou tak jednoduché a jsou tvořené z detailnějších a intimnějších informací jako je typ zaběhnuté route proti jakému typu obrany nebo minimálně zaznamenání počtu zaběhnutých routes; z toho vyplývající metrika Yards per Route Run je sice v základu jednoduchá, vyžaduje ale ročně stovky hodin sběru dat. Tyto informace do potřebné hloubky sbírají jen dva veřejné zdroje, Football Outsiders a Pro Football Focus, a proto se jim v tomto článku, a patrně ani jakémkoliv jiném v tomto roce, věnovat nebudu. Ovšem od roku 2018 už to možná bude jinak, protože autor projektu, na kterém spolupracuji – Armchair Analysis -, má do budoucna smělé plány se na zmíněné dva dotáhnout jak co do kvality, tak do objemu dat.

Takže teď k těm běhovým statistikám…

YPC: Yards per carry

YPC je statistika efektivity. Kolik hráč udělal yardů v průměru na jeden běh. Věta “hráč A naběhal 800 yardů, hráč B naběhal 600 yardů” nám dává daleko méně informací, než “hráč A má průměr 4.0 yardů na běh, hráč B 4.6”. Jedním z hlavních nedostatků YPC je to, že může vyzdvihovat tzv. boom-and-bust runningbacky, hráče, který je často zastaven na lině, ale který čas od času udělá obrovský zisk. Protože rčení běháš když vedeš, nevedeš díky běhu má v sobě mnoho pravdy, pak je pro tým daleko užitečnější RB, který pravidelně generuje malé zisky, než někdo kdo je šestkrát zastaven a v dalším drivu udělá 60-yardový běh, což sice dá působivý průměr 8.6 YPC, ale tým kvůli tomu musel dvakrát puntovat. Ideální příklad boom-and-bust backa je Isaiaha Crowell loni v Clevelandu. K němu se dostanu později.

Tato nedokonalost se dá drobně zahladit jistým twistem typu “podívej se, jaký je YPC po odebrání určitýho počtu X nejdelších běhů” nebo podobnou “kolik se musí odebrat běhů, aby měl dotyčný pořád produktivitu nad hodnotu Y”. Ale jsou samozřejmě i lepší metody.

Nejlépe placený runninback ligy z YPC příliš dobře nevychází. Z hlediska této statistiky patří jeho tři dosavadní sezony na 30., 42. a 82. percentil výkonů prvních a druhých RB za posledních pět let. Kromě toho, že je velmi šikovný i v passing game je patrně hlavním důvodem této velké smlouvy to, že je tu vzestupná tendence: první rok se Freeman coby nováček dostal na hřiště jen sporadycky, protože Falcons měli v backfieldu legendárního Stevena Jacksona. Devonta se těžko mohl dostat do tempa a jeho výkony byly slabé. Pro sezonu 2015 byl prvním RB zvolen Tevin Coleman, ale po jeho zranění dostal Devonta více prostoru a nakonec byl jedním z nejvyužívanějších backů ligy s 66% týmových běhů v “close” situacích, tj. bodový rozdíl o méně, než 8 bodů. V posledním roce pak jak on, tak Coleman těžili z Alexe Macka na centru a jedné z nejvýbušnějších ofenziv historie ligy. Freemanova reálná produkce do budoucna bude patrně něčím mezi jeho výkony z let 2015 a 2016.

nfl1216_ypc_kum

Normálně nejsem zastánce používání kumulativních čísel, ale na grafu jsem načrtl celkový počet běhových pokusů a yardů. Pravda totiž je, že jakkoliv efektivní, drahý runningback není týmu k ničemu, pokud je zraněný. Jak už jsem naznačoval výše, zdraví hráčů na těchto pozicích je problém, který se s blížící se třicítkou obvykle projeví, navíc je vždy po ruce levná náhrada.

Splity

Splity – rozdělení statistik – jsou můstek k dalším metrikám. Statistiky se dají rozdělit jakkoliv člověk chce a potřebuje. V baseballu se například běžně rozdělují statistiky dosažené proti levorukým a pravorukým nadhazovačům. Pak jsou méně (vůbec) užitečná rozdělení, jako podle času zápasu, podle měsíců, a tak dále. Fanoušci baseballu čísla milují a jsou nadšení, když zjistí, že jinak průměrný hráč jejich týmu je druhý nejlepší na své pozici, pokud se data vyfiltrují jen na zářijové čtvrtky nebo na večerní zápasy v první půlce srpna.

U runningbacků rozděluji statistiky třemi způsoby, které podle mě užitečné jsou: běhy podle formace (shotgun nebo ne), produkce na 1st-a-10 a pak na krátkých downech, tj. 4 a méně yardů. Dlouhé první downy dávají všem backům teoreticky nejvíc prostoru, zatímco krátké druhé a třetí downy je kritické proměňovat, aby mohl útok zůstat na hřišti.

DSu%: Down Success ratio na short downech (<4 yardy)

DSu měří úspěšnost downů podle zisku a vzdálenosti. Za úspěšný zisk považuje každý něco jiného. Často se setkávám s metodou 50/70/100, kdy aby byla play pro útok úspěšná, musí při prvním downu získat 50% potřebné yardage, při druhém downu 70 a při třetím a čtvrtém už samozřejmě 100. Já používám více metod s ohledem na skóre, ale vycházím z principu 45/60/100, pokud je rozdíl ve skóre o 8 a méně bodů.

Pokud bych se měl vrátit ke Crowellovi, ten měl loni působivých 4.8 YPC, ale jen 35% DSu. Za posledních pět let měli hráči s DSu pod čtyřicet procent pouhých 3.8 YPC. Crowell tedy maskoval svoji neefektivitu urváním několika velmi dlouhých běhů. Fakt, že často selhával v tom, aby získával yardy pravidelně, byl jedním z důvodů, proč měla ofenziva Browns jasně nejvíc dlouhých třetích downů v lize s průměrnou vzdáleností 8.3 yardu.

Na krátkých downech loni excelovali zejména Ezekiel Elliott a Le’Veon Bell, oba 77% DSu – a oba přidávali yardy navíc, Elliott měl 4.3 YPC a Bell dokonce 5.3. Devonta Freeman má do power backa daleko a tak v této kategorii neexceloval, přesto jeho 61% DSu je podstatně lepší, než naznačuje průměr 2.6 yardu na běh, které v těchto situacích generoval. Proto patří na krátkých downech do kategorie “nedocenění dle YPC”.


rb16_shortdownsdsu

YAS%: Yards Above Success

YMiU: Yards Missing if Unsuccessful

Statistiky YAS% (% yardů nad bod úspěchu) a YMiU (kolik chybělo na neúspěšných bězích) vycházejí z DSu – úspěšnosti downů. Dejme tomu, že máme 1st-a-10 a používáme moje pravidlo úspěšnosti 45/60/100. Pak je k úspěšnému běhu potřeba teoreticky 4.5 yardu. Pokud tedy running back získá pět yardů, zapíše si úspěch a +11% YAS, protože překročil potřebnou yardage o půl yardu. Podobně kdyby ve stejné situaci zaběhl jen čtyři yardy, zapíše si neúspěšný běh a 0.5 YMiU, protože právě tolik mu chybělo k úspěchu.

Není to příliš intuitivní, protože zisk půl yardu neexistuje, ale při velkém vzorku se tyhle věci zprůměrují. Důležité je, že tato dvě čísla poskytují další dvě vrstvy pro hodnocení kvality běžců: pět yardů je úspěšný down, ale ne příliš; čtyři downy jsou neúspěšný down, ale jen těsně.

Průměrné YMiU na prvních downech bylo loni u prvních RB 8.6 yardu, tedy průměrný neúspěšný běh měří v této situaci 1.4 yardu. Průměrné YAS% bylo 120%, takže průměrný úspěšný běh měřil v této situaci 9.9 yardu.

Ani jeden hráč nebyl loni v top10 nebo top15 v obou statistikách. Do top18 v obou kategoriích se jich ale dostalo hned několik: Jeremy Hill,  Latavius Murray, Mike Gillislee a Eddie Lacy.

nflrb1216_yas_ymiu

Xpl%: Explosive runs (12+ yards) na 1st-&-10

2nd level%: Second Level runs (6+ yards), aka BgPC (Big gains per carry)

Popis mluví za vše: jde o metriku, která měří poměr výbušných běhů (12 yardů a více) a běhů, které zasahují do tzv. “druhé úrovně” obrany, nad 5 yardů od místa rozehrání.

Nejpůsobivější na prvních downech byl loni Ty Montgomery z Green Bay, jehož stat-line vypadá takto: 7.3 YPC (#1), 45% DSu (#9), 8.3 YMiU (#11), 223% YAS (#1), 14.3% Xpl (#7) a 36.7% 2lvl (#6).

nflrb16_1stexpl2lvlAROPE

O mé statistice AROPE jsem už psal v obou svých článcích o modelování. Používám ji i pro hodnocení individuálních QB a running backů. AROPE pro běhovou hru se počítá vzorcem:

50*DSu% + 4.2*YPC + 95*Xpl% + 55*BgPC% + 10* (1 – Fumble%)

Statistiky YMiU a YAS% jsou nové a proto nejsou do hodnocení zahrnuty. Jaký mají nebo nemají dopad a jakou váhu by v hodnocení měly mít, to je zatím neznámá. Jisté je zatím jen to, že jsou dalším dílem skládačky do komplexního hodnocení hráčů, jak velký, to se ukáže.

nfl1216_rbs_arope

Kvalita loňského běhového útoku Bills je evidentní. Mike Gillislee i LeSean McCoy produkovali čísla, která patří do top5 individuálních výkonů za posledních pět let. Samotný McCoy je dokonce dvakrát v top7 – neuvěřitelné, že tohoto hráče Chip Kelly v březnu 2015 vyměnil do Buffala za linebackera Kika Alonsa, který u Eagles vydržel pouhý rok.

Devontovo AROPE v jeho prvních třech letech profi footballu: 62.4, 72.9 a 81.3. Uvidíme, jak dlouho tato vzestupná tendence vydrží. Já jsem k tomu mírně skeptický a podobně jako u YPC, očekávám jeho standard jako něco mezi lety 2015 a 2016.

Podíval jsem se na vztahy mezi peníze-efektivita a efektivita-vyhrávání. Mezi mým hodnocením AROPE a platem neexistuje u runningbacků žádný vztah. Vždy je někde poblíž nějaká levná náhrada, která je dostatečně efektivní na to, aby se týmům vyplatilo neutrácet ani šest, ani osm, ani deset milionů za RB a raději investovalo do obrany nebo do zefektivnění hry vzduchem. Ještě důležitější je to, že neexistuje vztah mezi efektivitou útoku po zemi a vyhráváním. NFL je čím dál více passing ligou; ostatně, ve vrchní osmičce nejlepších výkonů podle AROPE je pět hráčů z těch týmů AFC East, kteří se točí mezi druhým a posledním místem, zatímco RB z Patriots, kteří této divizi už téměř dvě dekády dominují, mají standardně hodnocení kolem průměrných 70-75.

Statistiky, ke kterým se teprve dostanu…

…a které jsou nutné pro oddělení toho, co dělá running back od toho, co dělá ofenzivní line jsou YaCO (Yards after contact), které měří počet yardů naběhaných po prvním střetu s obráncem. Například Ezekiel Elliott měl loni průměr 2.9 yardů po kontaktu na běh, to znamená, že i když těžil z perfektní ofenzivní line Cowboys, mnoho yardů získal sám po střetu s obráncem. Druhou takovou statistikou je MBT (Missed and broken tackles), která počítá kolika tacklům se RB vyhnul, případně je absorboval a přesto běžel dál. Je na co se těšit.

Leave a Reply

Fill in your details below or click an icon to log in:

WordPress.com Logo

You are commenting using your WordPress.com account. Log Out / Change )

Twitter picture

You are commenting using your Twitter account. Log Out / Change )

Facebook photo

You are commenting using your Facebook account. Log Out / Change )

Google+ photo

You are commenting using your Google+ account. Log Out / Change )

Connecting to %s