Z první ruky jsem poznal, jak moc lživé je tvrzení, že analytici se dívají jen na statistiky: během dvanácti dní jsem ze záznamu skoukl 6.585 ofenzivních akcí. Na nedělní přímé přenosy už nezbyly síly.
Konkrétně: 3.344 zkompletovaných přihrávek, 341 nekompletních a dvakrát dalších 1.450 nekompletních. Cílem bylo označení toho, na kterých akcích byl QB pod tlakem a/nebo vyhodnotil svoje šance jako nulové a raději zahodil balon. K tomu proč jsem sbíral data zpětně za pět týdnů se ještě dostanu, každopádně to je v krátkosti důvod, proč jsem během neděle sedmého týdne NFL raději ležel v posteli a četl si biografii Kevina Harta.
Při zpětném pohledu jsem si lepší týden k vynechání NFL neděle nemohl vybrat: sedmi týmům se “podařilo” neskórovat ofenzivní touchdown, což se od roku 1989 stalo teprve posedmé, pokud počítáme i ty dva případy, kdy se totéž stalo osmi týmům.
Ahoj, já jsem Jakub a tohle je Armchair Analysis.
O projektu zaměřeným na sběr detailnějších statistik z NFL jsem přemýšlel od doby, kdy se na Pro Football Focus (dále jen PFF) rozhodli zrušit veřejný přístup ke statistikám. Protože ale chyběl byť jediný člověk, s kterým bych se o tu práci podělil, zůstalo skutečně jen u přemýšlení. Sice už čtvrtým rokem sbírám informace z play-by-play, díky kterým můžu sledovat vlastní, pokročilé metriky, ale tato data jsou osekaná na úplné základy: kdo, jak a pro kolik yardů. Detailnější rozbor z videa chyběl, dokud jsem úplnou náhodou loni nenarazil na web Armchair Analysis (dále jen Armchair), kde zrovna hledali chartery – lidi, kteří budou sledovat zápasy ze záznamu a detailně zaznamenávat, co se na hřišti stalo.
Data sbírá a prodává několik firem, ale každá používá jiný byznys model. Armchair jako jediný na trhu poskytuje syrová data a to maximálně dva týdny po odehrání zápasů. To sice nestačí na oblíbenou analýzu Den po zápase™, ale poskytuje možnost vyfiltrovat si detailní čísla přesně podle časového období nebo situace v zápase, zkrátka najít si konkrétně to, co mě zrovna zajímá. U konkurenčních PFF a Football Outsiders (dále jen FO) dostaneme v prvním případě jen statistický součet podle vyfiltrovaných týdnů a ve druhém bez možnosti volby rovnou souhrnná čísla od začátku sezony.
Druhá věc, proč je Armchair výjimečným projektem je čistě sobecká: je to pro středoevropana jediná šance, jak se něčeho podobného zúčastnit. FO mají už roky stabilní sestavu, v posledních letech doplněnou o tým analytiků ze Sports Info Solutions. PFF narostl do obrovských rozměrů a o otevřené pozice tu není nouze. Během sezony proběhla veřejností informace, že k zápasům, které komentuje majitel PFF, Cris Collinsworth, dělá přímo na stadionu naživo charting kolem patnácti jeho analytiků. Pochopitelně se tu tedy každou offseason otevírá mnoho míst, ale stejně pochopitelně se tato firma nebude bavit s nikým, kdo není z USA nebo Velké Británie, kde celý projekt původně začal.
Potenciální chartery Armchair láká na pár set dolarů, přirozeně vyplacených až po sezoně, a volný přístup ke kompletní databázi, který normálně stojí 995 dolarů ročně . V databázi se dá najít doslova všechno možné, co se v lize dělo od roku 2000: všechny informace obsažené v play by play, tedy všechny přihrávky, běhy, punty i výkopy, detaily o drivech, počasí, dokonce i sázkařské kurzy. Mezi nejprominentnější klienty patří někteří bývalí hráči NFL, aktuálně působící jako analytici a komentátoři, a weby zabývající se daty jako je například fivethirtyeight Nate Silvera.
Hurá, jde se na to… a, sakra.
Bylo jasné, že v tomto týmu není nadšenějšího a vděčnějšího pracovníka než jsem já, ale neuvědomil jsem si až o jak velký rozdíl půjde. Začátek nebyl vůbec valný ani pro mě, ani pro projekt jako takový. A vlastně ani pro Game Pass, službu, přes kterou se dá dívat na všechny zápasy. Game Pass je letos nově rozdělen na americkou a evropskou verzi a mírně řečeno, v té evropské ne vše funguje tak, jak by mělo a jak jsme byli doteď zvyklí. To je po odehrané polovině sezony neomluvitelné, zejména u služby, která u nás stojí $200 ročně a v jiných státech je i dražší. Mimojiné se její vedení nedávno přiznalo k tomu, že zaměstnance nabádali k psaní falešných pozitivních recenzí.
Spravovat Twitter účet evropského Game Passu musí být splněným snem každého masochisty. Protesty, námitky a zcela zasloužené kritiky jsou na denním pořádku. Jednu neděli na konci září měl Game Pass obrovský výpadek, který zasáhl i mě. Zápasy mi asi hodinu nejely, ale pročítání twitteru se ten den ukázalo být podobně intenzivní zábavou jako sledování další prohry Clevelandu. Během první čtvrtiny právě hraných utkání se pod příspěvkem “o problémech víme a pracujeme na nich” seřadilo několik set naštvaných předplatitelů, kterým evidentně došla trpělivost.
Několik dní na to tahle situace přiměla EU Game Pass předplatitele kompenzovat a dát jim dodatečnou slevu 20 procent. Přes všechno, co se od začátku sezony zlepšilo, pořád nejde o spolehlivě fungující produkt. Jedna z nevýhod je to, že Coaches Films, který nabízí dva pohledy z horních pater stadionu a pro dodatečnou analýzu je nezbytný, máme o dva dny později než Američané. To by pro mě osobně nebyl takový problém, ale v úplně prvním týdnu bylo zpoždění rovnou desetidenní, nemluvě o nejistotě, jestli Coaches filmy vůbec budou – vzhledem k tomu, co všechno nefungovalo, se dalo tušit, že priority budou mít vývojáři trošku jinde. Já nakonec zasedl ke zpracování svých zápasů několik dní po uzávěrce.
To, jak se ukázalo, nebyl takový problém, jak jsem si myslel. Protože jsem v týmu jediný Evropan, tak všichni moji kolegové měli k dispozici plně funkční Game Pass, jenže někteří zase vykazovali nulový zájem. Původní myšlenka byla taková, že se sejde 32 zodpovědných lidí, kdy každý bude mít jeden tým, s kterým se intimně sblíží a bude schopen identifikovat jednotlivé hráče i z dálky podle barvy obuvi nebo tetování na krku. Tenhle plán vzal hodně rychle za své. Ve výsledku se nerealizoval ani tým o třiceti lidech, dokonce ani o 28, 26 nebo 24 s tím, že několik z nich se ujme dvou týmů. Realita je taková, že aktuálně je v týmu 21 lidí a jeden z nich má na starost čtyři týmy: já. A aby toho nebylo málo, rozloučili jsme se s asi polovinou statistik, které jsme měli sbírat, aby se práce v omezeném počtu lidí lépe stíhala.
Z nejotravnějšího brigádníka senior analytikem
Na moji obranu, z vyhlídky na účasti na tomto projektu jsem byl tak nadšený, že jsem už během léta neskutečně otravoval. Tehdy jsem šéfa projektu, Dennise Ernyho, bombardoval už od srpna aspoň dvakrát týdně s nápady co a jak. Pořádně jsem to ale začal rozjíždět až s prvními odehranými zápasy. Prvních pár hracích týdnů vypadala moje komunikace s Dennisem nějak takhle:
>> Není hotovej zápas Chiefs z prvního týdne, mám ho udělat?
>> Jo, aha? Jo, tak díky.
>> Hotovo. A Titans a Jets z druhýho týdne, ty taky udělám?
>> Jo, super, díky moc.
>> Hotovo. A udělal jsem i Jacksonville.
>> Tyjo… bez tebe bych byl v hajzlu (sic), a mohl bys udělat ještě Chargers?
Ve výsledku jsem v prvním týdnu sbíral data pro osm týmů a další dva týdny pro sedm, načež se situace konečně uklidnila a ustálila. Náhlý dostatek času jsem využil k tomu, abych otestoval naše data oproti statistikám konkurence. V hodině pravdy naše čísla vyšla slušně, přesto nám to pomohlo identifikovat některé časté chyby a vychytat mouchy, načež přišla nabídka na pravidelnou týdenní výplatu za zpětnou kontrolu práce ostatních charterů a nápad udělat pro další sezonu coaching videa. To znamená vybrat příklady toho, co je/není pressure, drop, a tak dále, a k tomu přihodit na vysvětlenou pár vět mým tragickým přízvukem. Bavíme se o dvacítce Američanů, které o jejich sportu poučuje jouda ze země, o které pravděpodobně poprvé a naposledy slyšeli v souvislosti s bombovým atentátem v Bostonu. Jestli se to bude realizovat, bude to sranda.
Situace se změnila k lepšímu dokonce takovým způsobem, že dvě ze statistik, které se o pár týdnů dříve zrušily, byly zase navráceny; už zmiňované zahozené balony a to, jestli byl QB pod tlakem. Nad nabídkou dát tyhle data zpětně dohromady jsem váhal jen chvíli a v podstatě to byla jen otázka ceny. Protože jsem v prvé řadě datanerd a doufám, že soubor sbíraných statistik bude jen narůstat, bylo potřeba jen zvážit o kolik peněz si říct, abych měl slušný hodinový příjem, ale zároveň – a to byla priorita – aby to Dennise neodradilo od myšlenky tenhle sběr dat zasponzorovat. Plácli jsme si přes gmail a tak jsem nadělal oněch mnoho hodin přesčasů, kvůli kterým jsem neměl čas ani jít pořádně na pivo nebo napsat nějaký článek na vlastní blog. Kvůli tomu tohle vlastně píšu. Po dvou týdnech motání se v kruhu do práce-z práce-ke game filmu-spát se nedá můj aktuální pocit vyjádřit jinak než:
Kecám. Zítra se v Londýně, který je coby dějiště pro NFL známý nízkou kvalitou utkání a slabou atmosférou, utkají Minnesota s Clevelandem – ten letos střídá startery na pozici QB skoro každý zápas a od doby, kdy k nim do front office přišla známá Moneyball figurka, Paul Depodesta, mají record 1-22. V tuto chvíli těžko hledat méně zajímavý zápas. Hádejte, kdo se bude dívat?
macholytics.com 