NFL Futures 2018

Opět jsem se rozhodl zveřejnit svoje předsezónní sázky a jejich zdůvodnění. Loni jsem s trochou štěstí (Andy Dalton a jeho TD z 4th & incredible long) správně tipnul pět ze sedmi betů. Co tam máme letos?

V letos velmi kvalitní NFC jsem našel value u tří underových sázek – a to na favorizované celky. Paradoxně jsou to tři týmy, které i podle mě patří mezi šest nejlepších v konferenci, ale zkrátka je nevnímám jako až tak kvalitní a kladu velký důraz na sílu rozpisu. Silní soupeři si mezi sebou můžou vzájemně krást výhry, zejména hrají-li spolu v jedné divizi (jako Falcons a Saints).

Na druhé straně je opět slabá AFC. Podle mých power rankingů má průměrný tým NFC rating 33.5, zatímco v AFC jen 32.6. To se odráží i na rozpisu: týmy ze silné konference v průměru naráží na týmy s ratingem 33.2, zatímco ty z AFC jen 32.8; z deseti týmů s nejtěžším rozpisem je jen jeden z AFC (Buffalo). Loni měly v mezikonferenčních soubojích navrch týmy z NFC s recordem 41-23 a v mém loňském preview jsem hodnotil průměrný tým z NFC s ratingem 33.2, zatímco průměrný tým z AFC měl hodnocení 32.2. Dominance NFC podle mě nebyla žádná statistická odchylka, ale bude pokračovat i v této sezoně.

V článku bohatě používám svoje vlastní pokročilé statistiky DAROPE, vysvětlené v mém prvním článku o modelech, ARVE, vysvětlené v druhém díle, a úspěšnost downů (down success), vysvětlené například v článku o RB. Dále používám Pythagorean expectation, vzorec, který začal používat Bill James v baseballu. Pythagorean bere v potaz skórované a inkasované body a ukazuje, kolik zápasů měl který tým “skutečně” vyhrát.

Sázkové příležitosti a kurzy jsou aktuálně na Sazka Betu. Jiná sázkovka u nás předsezónní tipy na počet výher nenabízí.

Atlanta Falcons UNDER 9.5 wins @1.83

2018_falcons

Falcons měli loni divnou sezonu, nevím jak to říct jinak. V jejich zápasech se děly zvláštní věci skoro každý týden. Vyhrávali zápasy, které měli prohrát a prohrávali ty, kde jednoznačně měli vyhrát. Jejich record v zápasech, kde Matt Ryan hodil 3 a více interceptions, byl 2-0, zatímco zbytek ligy měl při této situaci record 1-31. Taky vyhráli zápas v Seattlu, přestože měli méně než 100 běhových yardů, méně než 200 yardů vzduchem a inkasovali více než 30 bodů. Zbytek ligy měl loni při stejné situaci record 0-19; a pokud zalovíme v archivech, zjistíme že od roku 1989 to dělá record 6-636.

Na druhé straně prohráli zápasy proti Bills nebo Dolphins, které mohli – a měli – vyhrát. Atlantě se celý rok nedařilo proměnit efektivitu v yardech v body. Umístili se v horní desítce ve všech nejdůležitějších pokročilých ofenzivních metrikách. Podle mého modelu ARVE měli skórovat průměrně 24.9 bodů na zápas, ve skutečnosti ale měli jen 21.3. Z části za to může druhá nejhorší průměrná startovní pozice v lize, z části slabé výkony v red zone a z části smůla.

Atlanta sice puntovala nejméně v lize, ale v red zone jejich útok klesl z top-10 až na 22. místo. Matt Ryan byl vynikající, ale po famózní kampani v roce 2016 ho čekala nevyhnutelná regrese k průměru a tým okolo něj měl problémy, které se o rok dříve neobjevovaly. Pro začátek vedl ligu v tečovaných interceptionech (šest!) a nepomohlo ani to, že nováček na pozici OC, Steve Sarkisian, zápasil s play-callingem, zejména právě v už zmíněné red zone. Explozivní ofenziva, která v roce 2016 dotáhla tým až do Super Bowlu, by nevyhnutelně zpomalila bez ohledu na to, kdo by hlásil akce, ale kreativní play-actiony Kyla Shanahana citelně chyběly.

Loňská defenziva Falcons byla hodnocená jako nadprůměrná podle DAROPE, to se Atlantě podařilo poprvé od roku 2012. I letos má obrana velký potenciál, což se hodí zejména v divizi, kde v posledních letech moc kvalitních defenziv nebylo. Na středu defenzivní line měl vynikající sezonu Grady Jarrett. Nováček na pozici DT, Deadrin Senat, je slibná posila, ale těžko odhadovat, kolik snapů letos odehraje. V roce 2016 vedl Vic Beasley ligu v počtu sacků a vynucených fumblů, loni měl sice syrová čísla nižší, ale to i proto, že hrál daleko všestrannější roli jako linebacker a navíc měl zraněný hamstring. Hlavní trenér Dan Quinn už oznámil, že letos bude Beasley znovu působit jako DE.

I v nebývale kvalitní NFC je Atlanta kandidátem na playoff. Mají vybalancovaný tým s útokem, který by znovu měl být mezi top-10, a potenciálem druhý rok po sobě postavit na hřiště nadprůměrnou obranu. Jejich rozpis je ale ze začátku roku tvrdý – hned v season openeru hrají s obhájcem titulu a v prvních týdnech mají 6. nejtěžší rozpis. Ve druhé půlce se to vyrovná a celkově rozpis Atlanty hodnotím až jako 23. nejtěžší. Největší otazník týmu je ale i nadále Steve Sarkisian, o jehož schopnostech nejsem vůbec přesvědčen. Jeho ofenziva sice během regular season na mnoho elitních obran nenarazí, ale i tak se musí poučit ze svých loňských chyb. Skoro jisté je jen to, že Matt Ryan bude mít méně smůly než loni a očekávám, že Falcons budou bojovat o místo ve wild card.

Chicago Bears OVER 6.5 wins @1.71

2018_bears

GM Ryan Pace na loňském draftu všechny – a to zřejmě včetně svých trenérů – překvapil, když tradoval nahoru pro QB Mitche Trubiskyho, kterého vybral jako druhého celkově, přestože pár týdnů předtím podepsal na tři roky za $45M Mika Glennona. Glennon ze začátku dostal šanci jako starter, ale po třech prohrách ve čtyřech zápasech nastoupil Trubisky. S ním na měli Bears record 4-8, mladý QB hodil 7 TD a 7 INT. Přestože to nejsou právě oslnivá čísla, Trubisky vypadal v kontextu ofenzivy Chicaga dobře a velmi nadějně.

Jaký je tedy ten konext? Bears patřili k týmům s největší smůlou na zranění na obou stranách míče a receiveři Chicaga patřili na úplné dno ligy spolu s těmi z Buffala a Caroliny. Během dvanácti Trubiskyho startů se Bears utkali s devíti týmy, které loni vyhrály 9+ zápasů a s 49ers s Jimmy Garoppolem. Jak jejich útok, tak tým jako celkově, hráli proti třetímu nejtěžšímu rozpisu loňské sezony.

V lednu se Bears zbavili většiny z trenérského štábu a na místo hlavního trenéra najali bývalého OC Chiefs, Matta Nagyho. Učeň Andy Reida je jeden z nejlepších ofenzivních mozků v lize, jeho strategie obsahuje run-pass-option (RPO), rychlé a krátké passy a vytváří mismatche pro potenciální zisk yardů po catchi. To je v podstatě přesný opak Johna Foxe, který u týmu působil od roku 2015. Na pozici OC přišel z Oregonu Mark Helfrich, kde v minulosti působil pod Chipem Kellym. Tato dvojice by měla dát dohromady kreativní útok. Jako nový trenér ofenzivní line přišel Harry Hiestand, který v letech 2012 až 2017 působil v Notre Dame, kde pod jeho vedením vyrostlo pět linemanů vybraných v prvním nebo druhém kole draftu: Zack Martin, Nick Martin, Ronnie Stanley, Mike McGlinchey a Quenton Nelson. Hiestand má zkušenosti i z NFL, kde trénoval Titans (2010 a 2011) a právě Bears (2005 až 2009).

Pace naprosto proměnil i depth chart receiverů. Allen Robinson si loni přetrhal křížové vazy, ale když je zdravý, je legitimním WR #1. V draftu Chicago tradovalo nahoru pro Anthonyho Millera. Podepsán byl rychlý slot receiver Taylor Gabriel, který ve dvou letech pod Kylem Shanahanem (Cleveland, Atlanta) registroval 16.9 yardů na chycený pass. V obou letech bez Shanahana jeho průměr klesl na 10.1. Nagy by měl podobně jako Shanahan vědět, jak Gabriela efektivně využít. Na tight-end přišel Trey Burton, který měl dobré momenty loni ve Philadelphii, ale na hřiště se tolik nedostal kvůli velmi kvalitní jedničce, Zachu Ertzovi.

Ne všichni trenéři si museli balit kufry. Defenzivní koordinátor Vic Fangio zůstal v Chicagu, a po právu. Fangio je jeden z nejlepších DC v lize a znovu to prokázal loni, když navzdory zraněním byla jeho defenziva hodnocená jako 6. nejlepší dle DAROPE, přestože hrála proti 3. nejtěžšímu rozpisu útoků.

Celkově ofenziva Chicaga vypadá na papíře velmi slibně a má vše, co je potřeba k efektivní hře: QB, solidní o-line, vyrovnaný receiving corps. Bears mají průměrnou sílu rozpisu; co je ale důležité je to, že v první polovině sezony mají druhý nejlehčí rozpis vůbec. Dá se očekávat slibný start, což je pro overovou sázku dobré v tom, že tým by se neměl v půlce roku psychicky zlomit a tankovat pro co nejlepší pozici na draftu.

Cincinnati Bengals OVER 6.5 wins @1.71

2018_bengals

Při pohledu na jejich sestavu před loňskou sezonou, po vyhodnocení předností a slabin, se nedalo předpokládat, že by Bengals promluvili do bojů o playoff. I přes třetí nejlehčí předpokládaný strength of schedule jsem je tipoval na 8.7 výhry. Co se týče jejich postavení v divizi, byli přímo uprostřed: ne dost dobří na soupeření se Steelers; dost dobří na to, aby semleli Browns. Ve skutečnosti nakonec do složení týmů v post-season promluvili, když zastavili cestu do playoff svým divizním rivalům z Baltimoru – touchdownem v posledních vteřinách zápasu ze 4th-a-12.

Na loňském draftu si tým ze Cincinnati v prvním kole vybral rychlého receivera Johna Rosse – ten odehrál kvůli zraněním jen tři zápasy, neměl ani jeden catch a jeho jediný běh skončil fumblem. Nováčkovská sezona hodná zapomnění. Rossův druhý rok může být jenom lepší. Tight-end Tyler Eifert, při plném zdraví top-5 hráč na své pozici, hrál jen v prvních dvou zápasech. Ofenzivní line během offseason ztratila All-Pro hráče Andrew Whitwortha (Rams) a Kevina Zeitlera (Browns). I přes to vše nebyla ofenziva Bengals tak špatná, jak by se za těchto podmínek dalo čekat. Efektivita vzduchem byla hodnocená jako 24. proti 11. nejtěžšímu rozpisu obran. Jejich největší slabina v útoku byla při rozehrách uprostřed hřiště. Mezi svojí a soupeřící 41-yard line byli Bengals hodnocení jako 28. v passer ratingu a jako úplně nejhorší v úspěšnosti downů. Ofenzivní koordinátor Bill Lazor by na tom letos měl zapracovat, protože nepochybuji, že podobnou analýzu udělal už dávno a tuto slabinu odhalil.

Bengals si letos vyměnili picky v prvním kole draftu (12. za 22.) s Bills a získali za to jejich levého tackla, Cordy Glenna. Glenn se vrací po zranění, ale když byl na hřišti, byl top-10 v lize v protekci QB. Oproti Cedricovi Ogbuehimu je to znatelný upgrade. S oním pickem na 22. místě si tým později vybral centra Billy Price. I když je nováčky zejména v ofenzivní line prakticky nemožné rozklíčovat a predikovat jejich kariéru mezi profesionály, divil bych se, kdyby Price nebyl upgrade oproti Russellu Bodinovi. S těmito posilami by ofenzivní line mohla být znovu dominantní. K tomu může pomoci ještě jeden prvek: trenér o-line Frank Pollack. Ten pracoval jako asistent v Dallasu v letech 2013 a 2014 a později jako trenér o-line Cowboys až do roku 2017. Kvalitní OL zdobila v posledních letech hru Cowboys a Pollack by měl být velkou posilou coaching staffu.

Obrana Cincinnati hrála lépe než jsem čekal. V efektivitě obrany proti passu byli hodnocení jako 8., ale taky hráli proti nejsnadnějšímu rozpisu útoků. V defenzivě mnoho změn neproběhlo, maximálně proběhlo posílení rotace, tedy hráčů za startery. Nový defenzivní koordinátor Teryl Austin přišel z Detroitu a prohlásil, že by od obrany chtěl agresivnější hru a více blitzů, něco co pod bývalým DC Paulem Guentherem chybělo. Uprostřed defenzivní line je Geno Atkins, elitní pass rusher. Na linebackeru je Vontaze Burfict, který je vynikající ve všem kromě vyvarování se osobních výstřelků – první čtyři zápasy bude znovu chybět kvůli suspendaci. Kromě těchto dvou je front-7 Cincinnati tristní. Preston Brown je velmi slabý v coverage i na linebackera, Nick Vigil je podprůměrný. O dost lépe vypadá secondary: strong safety Shawn Williams je v coverage jeden z lepších na své pozici. William Jackson se ve svém druhém roce v NFL neskutečně zlepšil a povolil jeden z nejnižších passer ratingů a nejnižšího procenta kompletace ze všech cornerů od roku 2006. Jackson hrál na úrovni Darrella Revise v nejlepších letech.

Cincinnati znovu čeká jeden z nejlehčích rozpisů, hodnocený jako 29. podle mých čísel. Mají slabiny na linebackeru a to znamená velké problémy proti šikovným runningbackům a tight-endům, ale solidní secondary a silný passrush by to měly vynahradit. Loni měli jen 14 turnoverů a v tomto ohledu se dá očekávat regrese k průměru, zvlášť pokud bude obrana skutečně hrát agresivněji, jak Austin slíbil. Pokud bude vše fungovat, klidně můžou letos Bengals prezentovat obranu hodnocenou kolem 10. místa. V útoku bude vylepšená o-line a ze zranění se vrací důležité terče pro passy Andyho Daltona. Pokud Eifert zůstane zdravý a Bill Lazor najde způsob jak maskovat Daltonovu často nepřesnou ruku inteligentními schématy, Bengals můžou bojovat o postup do playoff.

LA Chargers UNDER 9.5 wins @1.86

2018_chargers

Co se týče smůly, Chargers jsou aspoň v té v posledních třech letech na vrcholu ligy. Buď nacházejí idiotské způsoby jak prohrávat vyhrané zápasy, nebo jsou decimovaní zraněními. Nebo obojí. Pokud pomineme ofenzivní coaching a kickery, loni byli Chargers bez debaty týmem, který mohl hrát playoff. Přestože ještě před sezonou ztratili skvělého cornerbacka Jasona Verretta a linemana vybraného ve druhém kole, Forresta Lampa, byli hodnocení jako 8. nejlepší útok a 3. nejlepší obrana dle DAROPE. Měli i 10.4 pythagorean, ale skutečný record 9-7 na playoff nestačil.

Podle ARVE měli Chargers skórovat 26.3 ofenzivních bodů na zápas, to je druhý nejlepší výsledek v AFC. Ve skutečnosti ale dali o 66 bodů méně, nevýrazněji under-achieving útok celé NFL. Proč se celková efektivita neodrazila ve skórovaných bodech? Pro začátek v red zone: v TD% v red zone patřilo Chargers až 28. místo a proměnili jen 48% red zone tripů, 27. místo.

Hunter Henry byl v posledních dvou letech jedním z nejefektivnějších receiverů. Přesto hlavní trenér Anthony Lynn a ofenzivní koordinátor Ken Whisenhunt preferovali v současnosti 38letého Antonia Gatese. Někdy v polovině sezony začal Henry dostávat více prostoru a hrát více snapů a nepřekvapivě, útok začal skórovat více bodů. Loni měl Henry v red zone úspěšnost downů 66%, žádný jiný receiver Chargers neměl víc než 47%. Přesto šlo na Henryho jen 11 passů. Jaký měl Lynn dopad na Whisenhuntův play-calling nevíme. V minulosti byl Whisenhunt jeden z lepších ofenzivních mozků, na druhé straně Lynn preferuje běh, jasný signál, že nerozumí dnešní NFL. Jejich nejčastější akce na 1st-a-long (8-10 yardů) byl běh Melvina Gordona (165 pokusů), úspěšnost downů tristních 33%. Ligový průměr pro running backy v této situaci byl 45% a průměr přihrávek 57%. Proč běhat na 1st-a-10, když běh nefunguje a hra vzduchem je jedna z nejlepších?

Philip Rivers je možná nejpodceňovanější QB v lize. Podle mě stále patří k nadprůměru, možná i top-10, přestože jeho ruka není v posledních letech tak silná jako kdysi. Ale jeho rozhodování a fotbalové IQ jsou pořád blízko elity, stejně jako jeho přesnost. Ofenzivní line v posledních několika sezonách Riversovi moc nepomáhala, ale během posledních dvou offseasons se v o-line objevili čtyři noví starteři a na papíře má Rivers nejlepší pass bloky za hodně dlouhou dobu. Loni přišel ze Seattlu Russell Okung a pod trenérem o-line Patem Meyerem udělal velký progres. Na centeru Chargers posílili podpisem Mika Pounceyho, který byl propuštěn z Miami. Receiving corps přišli o Huntera Henryho, který si v květnu přetrhal křížové vazy a letos nenastoupí. Nahradit by ho měl ve své druhé sezoně Mike Williams a Keenan Allen se vrací po stejném zranění, které vyřadilo Henryho.

Generální manažer Tom Telesco v posledních letech draftoval chytře, vylepšoval passing hru na obou stranách míče. V roce 2017 byly jeho první tři kola investovány do útoku, letos do obrany. V prvním kole vybral safetyho Derwina Jamese, který byl hodnocený jako celkově 5. hráč na před-draftovém žebříčku PFF. Měla by to být okamžitá posila pro obranu, která byla loni hodnocená jako 3. dle DAROPE i podle inkasovaných bodů na zápas. Joey Bosa a Melvin Ingram měli minulý rok dohromady přes 150 QB pressures. Tato obrana ale nemá jen skvělý passrush, ale i jednu z nejkvalitnějších secondary v lize. Casey Hayward je legitimní lockdown corner, který má za dvou roky u Chargers 11 interceptionů. Nedraftovaný Trevor Williams exceloval coby CB2. Na pozici defenzivního koordinátora bude i letos působit Gus Bradley, učeň Peta Carrolla, který používá podobnou filozofii jaká je v současnosti k vidění u Falcons (Marquand Manuel, Dan Quinn), Jaguars (Todd Walsh) nebo 49ers (Robert Saleh), kteří všichni pod Carrollem strávili dost času.

Obrana Chargers má potenciál být mezi deseti nejlepšími v lize, protože kromě nesporné kvality je stejně jako loni čeká jeden z jednodušších rozpisů soupeřících útoků. Pokud jde o startery, má tým z Los Angeles jednu z nejlepších sestav v lize, ale hloubka týmu nemá takovou kvalitu, proto se Chargers už několik let potýkají s rozdíly mezi hráči na papíru a těmi, kteří jsou pak skutečně na hřišti. NFL je next-man-up liga a zranění se nevyhnou nikomu. V útoku je kvalitní ofenzivní line, ale bude výrazně chybět Hunter Henry. Philip Rivers sice nevypadá, že by měl zpomalovat, ale taky nemládne, a ofenzivní play-calling byl loni velká slabina.

Minnesota Vikings UNDER 10.5 wins @1.62

2018_vikings

Podle DAROPE měli Vikings loni nejlepší tým, který byl v lize k vidění minimálně od roku 2009: skvělá obrana, skvělý coaching a jinak průměrný quarterback, který ale zažil životní sezonu v progresivní ofenzivě s nejdominantnější dvojicí receiverů v lize. Původně byl starter na pozici QB Sam Bradford a v prvním týdnu podal jeden z vůbec nejlepších výkonů na této pozici z celé loňské sezony. To mu vyneslo ocenění nejlepšího ofenzivního hráče týdne, ale hned poté dostál své pověsti skleněného hráče a zranil se. Na jeho místo nastoupil Case Keenum, který po slabším začátku zakončil sezonu 11 výhrami ve dvanácti zápasech.

Vikings vyšlo skoro vše na co sáhli. Jejich síla rozpisu byla hodnocená jako 26., síla soupeřících obran dokonce jako 29. Obrana Mike Zimmera šlapala a dovolila ofenzivám soupeřů jen 25% konverzí třetích downů, nejnižší úspěšnost od sedmdesátých let. Rozhodně pomohlo i štěstí: obrana byla nejzdravější v NFL; sedm čtvrtin z osmi hráli proti náhradníkovi Aarona Rodgerse; měli record 5-2 v zápasech rozhodnutých o 8 a méně bodů; jejich Pythagorean byl 11.7, zatímco ve skutečnosti měli 13 výher.

Útok patřil mezi 5 nejlepších, přestože za centerem nastupoval Case Keenum a ofenzivní line byla hodnocená jako jedna z pěti nejhorších v povoleném tlaku na QB. V tuto chvíli už bývalý OC Pat Shumur, v tuto chvíli působící hlavní trenér u Giants, skvěle používal zejména své dva receivery, Stefona Diggse a Adama Thielena. Ti vybojovali mnoho míčů, které by ostatní receiveři v lize prostě nechytili a Keenum díky tomu často vypadal šikovnější než ve skutečnosti byl. I proto to byla historická sezona: Keenum je jedním ze tří QB, kteří od roku 2010 měli pozitivní hodnocení DVOA pod tlakem.

Keenum je nyní v Denveru a jako QB budoucnosti přišel z Washingtonu Kirk Cousins. Ten dostal smlouvu na tři roky za $84M garantovaných. Důležité je pamatovat na to, že dva různí GM Redskins odmítli Cousinsovi dát dlouhodobou smlouvu a raději mu dali franchise tag, jeden z nich byl Scot McCloughan, který je v lize považovaný za jednoho z nejlepších pokud jde o posuzování talentů. S Cousinsem za centerem měli Redskins record 4-20 proti týmům s pozitivní bilancí. V letech 2015 a 2016 měl dobrou ofenzivní linu a vynikající receivery (Jordan Reed, DeSean Jackson, Pierre Garcon, Jamison Crowder) a Seana McVaye jako koordinátora. Hrát v takových podmínkách, Aaron Rodgers by trhal rekordy. Dlouhodobě je Cousins oproti Keenumovi sice upgrade, ale jeho výkony z loňska sotva vyrovná. Ofenzivní line je stejně špatná jako loni a Captain Kirk bude často pod tlakem. Nový OC týmu bude John DeFilippo, QB trenér z Eagles. Jeho styl by měl Minnesotě sedět, hodně play-action a run-pass-option plays.

Na papíře mají Vikings jednu z nejlepších obran v lize, ne-li nejlepší a vynikajícího trenéra Mika Zimmera na střídačce. Na prostředku defenzivní line dají Linval Joseph a Sheldon Richardson dohromady top-3 duo soutěže. Everson Griffen byl kandidátem na defenzivního hráče sezony s 13 sacky. Danielle Hunter měl v posledních třech letech 25.5 sacku a přitom teprve loni hrál poprvé jako starter. Linebackeři Anthony Barr a Eric Kendricks jsou dobří v coverage a explozivní při blitzech. I secondary je velmi kvalitní: free safety Harrison Smith je na pozici skoro stejně dominantní jako Earl Thomas ze Seattlu. Xavier Rhodes se vyvinul v elitního cornerbacka a konzistentně dokáže uhlídat nejlepší receivery soupeře jako Julio Jones, Odell Beckham a Antonio Brown.

S Cousinsem na QB a pátým nejtěžším rozpisem ligy Minnesotu čeká hodně práce, aby navázali na loňský rok. Regrese k průměru je nevyhnutelná, nejen proto, že v jejich divizi nyní znovu bude strašit soupeřící obrany zdravý Rodgers, zlepšují se i Bears a Lions se budou prezentovat vylepšenou ofenzivní linou. Úspěch sezony Minnesoty bude hodně záležet na obraně, která bude podle mě znovu patřit k té nejdominantnější v NFL, ale ne tak extrémně kvalitní a zdravé jako loni.

New Orleans Saints UNDER 9.5 wins @1.86

2018_saints

Saints byli velmi blízko tomu, aby hráli ve finále NFC. Vlastně jen pár vteřin. Minneapolis Miracle jim v divizním kole vystavil nemilosrdnou stopku, ale i tak byl rok 2017 pro tento tým vynikající. Základy byly položeny už v dubnu na draftu, když GM Mickey Loomis v prvních dvou kolech vybral cornerbacka Marsona Lattimora a OT Ryana Ramczyka. Lattimore se stal nejlepším defenzivním nováčkem roku a Ramczyk by měl šanci být tím ofenzivním, kdyby se oceňovali i hráči mimo skill pozice. Ale to nic, jiný hráč Saints získal tuto cenu: running back Alvin Kamara, který byl vybrán ve třetím kole. Kamara nashromáždil dohromady 1.545 yardů a 13 touchdownů, byl nezastavitelnou zbraní v běhové i passové hře.

S dobře hrající ofenzivní linou, všestranností Kamary a ofenzivou pod taktovkou Seana Paytona byl útok dynamický a nepředvídatelný. New Orleans hráli často s vedením, takže ve druhých poločasech mohli více využívat běhové hry a šetřit rameno Drewa Breese. Celkem 52% ofenzivních snapů odehráli Saints ve vedení, 3. největší podíl; 26% snapů odehráli ve vedení o 9 a více bodů, to je 4. největší podíl. Při pohledu na zlepšení útoku Saints by se mohlo zdát, že za to vděčí běhové hře, ale to není úplně přesné: yardy na běh se zvedly z 4.3 na 4.7; rushing AROPE se zlepšilo z 2.0% (#13) na 4.2% (#11). Zlepšení ano, ale ne tak výrazné. Hlavní boost získala efektivita vzduchem, z 15.0% (#3) na 23.8%, což bylo o parník nejlepší v lize.

Ofenzivní line bude letos jedna z nejlepších. Už loni hrála dobře, ale kvůli zranění nastupovala v deseti různých složeních – třetí nejvyšší počet rotací v lize. Tacklové Terron Armstead a Ramczyk patří k nejlepším dvojicím v soutěži. Center Max Unger je jeden z nejlepších hráčů na své pozici. Na wide receiveru má Drew Brees velmi silné zbraně. Michael Thomas je legitimní WR#1, který běhá skvělé routy a je schopen proti obráncům vybojovat těžké balony. Spojení mezi Breesem a Teddem Ginnem vedlo k 63% úspěšnosti downů, vůbec nejefektivnější propojení QB-Receiver. Saints navíc podepsali Camerona Mereditha, který celý loňský rok v Chicagu nehrál kvůli zranění křížových vazů. Rok předtím patřil mezi 20 nejlepších receiverů s 56% úspěšných downů, a to s Mattem Barkleym, Brianem Hoyerem a Jayem Cutlerem jako quarterbacky. Duo runningbacků Alvin Kamara a Mark Ingram – který bude první 4 zápasy chybět kvůli suspendaci – bude muset schovat nedostatky na tight-endu, kde bude oproti loňsku chybět Coby Fleener. O jeho místo se poperou 37letý Benjamin Watson a Michael Hoomanawanui.

Díky posilám v obraně se defenziva Saints umístila na 15. místě dle DAROPE, tedy byla průměrná, což bylo oproti minulým rokům vylepšení samo o sobě. Navíc ale hrála proti 4. nejtěžšímu rozpisu útoků. Takže spoiler alert: letos budou ještě lepší. DE Cameron Jordan je jedním z favoritů na defenzivního hráče roku. Loni měl 13 sacků a dalších mnoho QB pressures. Alex Okafor měl na druhé straně liny slušný rok, aspoň než se zranil. Tohle je vůbec poprvé v tomto desetiletí, kdy Saints postaví legitimní defenzivní linu. Skupina linebackerů byla patrně největší loňskou slabinou, ale během léta proběhl upgrade, když tým podepsal Demario Davise, kterému vypršela smlouva u Jets. Secondary je velmi kvalitní. Cornerback Marshon Lattimore byl nejlepším nováčkem ligy a očekává se od něj ještě další zlepšení. Ken Crawley hrál rovněž výborně a na slot Saints přivedli vítěze Super Bowlu z Eagles, Patricka Robinsona. Ten měl podle PFF nejlepší hodnocení ze všech slot cornerů.

Před loňskou sezonou proběhl v New Orleans možná nejlepší draft tohoto tisíciletí a Saints tak mají mnoho playmakerů, kteří jsou nejen schopní, ale i hladoví aby se vrátili do playoff. Obrana je v New Orleans konečně silná a kromě mladých pušek je na každé úrovni i nějaký veterán a leader: Jordan, Davis a Coleman. Defenzivní line není elitní, ale dokáže vyvinout tlak na QB. V útoku mají jedinou slabinu na tight-endu, jinak vše včetně kvalitního trenéra ukazuje na další top-5 útok. Na papíře mají Saints na obou stranách míče dostatek potenciálu, aby se s Falcons utkali o divizní titul. Rozhodně jde o playoff tým, ať přes vítezství v divizi nebo wild card, ale jejich 12. nejtěžší rozpis bude podle mě překážkou, aby zopakovali dvojciferné číslo v kolonce výher.

Pittsburgh Steelers UNDER 10.5 wins @1.86

2018_steelers

Steelers zakončili sezonu s recordem 13-3 a ostudnou prohrou v playoff proti Jacksonvillu v poměru 45-42. Pittsburgh měl jeden z nejlehčích rozpisů, přesto měl record 8-2 v zápasech rozhodnutých o šest a méně bodů a jen 2-1 v blowoutech (výhra nebo prohra o 16+ bodů). Těsné prohry tým vybojoval proti Browns (0-16), Colts (4-12) nebo Packers (3-7 s Hundleym na QB). To nevypadá zrovna na Super Bowl tým, že? Jen pro srovnání, všichni čtyři pozdější finalisté konferencí měli dohromady record 11-5 v zápasech rozhodnutých o šest a méně bodů a 18-1 v blowoutech. Dokonce i Pythagorean 10.5 ukazuje na to, že Oceláři nevypadali jako tým, co by měl vyhrát 13 zápasů a to měli sedmý nejzdravější tým ligy. V letošním roce jde o patrně největšího kandidáta na negativní regresi k průměru.

Od doby, kdy v sedmdesátých letech NFL dominovala Steel Curtain a Pittsburghu přinesla čtyři tituly Super Bowlu se mnoho změnilo. Už roky nebyla obrana Pittsburghu považovaná za aspoň lehce nadprůměrnou a většinou to byl útok, který musel táhnout celý tým a vyhrávat zápasy. Loni byla obrana hodnocená jako 11. dle AROPE, ale to že hráli proti 2. nejlehčímu rozpisu soupeřících útoků vzduchem jim práci hodně usnadnilo. Když vezmeme v potaz rozpis, což dělá statistika DAROPE, obrana byla čistě statisticky 14.; subjektivně na pohled ale spíše 15. až 20.

Ben Roethlisberger už ve svých letech pomalu zpomaluje a je už pomalu zavedenou klasikou offseason, že Big Ben mluví o odchodu do důchodu. Nejvíce se jeho věk podepisuje na hlubokých passech, kde jeho přesnost patřila k nejhorším v lize. Se solidní ofenzivní linou, receivery jako Antonio Brown, JuJu Smith-Schuster, Martavis Bryant a s Le’Veon Bellem v backfieldu je pouhé 10. místo v passer ratingu velká slabota. Roethlisberger je složitá osobnost: kromě řečnění o důchodu mluvil veřejně do médií o Martavisi Bryantovi a kritizoval spoluhráče za protesty při hymně. Generální manažer Kevin Colbert vzal ve třetím kole letošního draftu Masona Rudolpha jako budoucího QB a Big Ben následně veřejně prohlásil, že se mu to nelíbí a že plánuje hrát ještě pět let. Vyznejte se v tom.

Ofenzivní koordinátor Todd Haley odešel do Clevelandu a nahradí ho Randy Fichtner, který je u týmu od roku 2007 a od roku 2010 působí na pozici trenéra quarterbacků. Roethlisberger a Haley měli složitý vztah, který už nemohl fungovat a Fichtner prohlásil, že jeho QB bude mít na hřišti více svobody co se týče výběru akcí. Ofenzivní line zůstala pohromadě, chybět oproti loňsku bude jen Chris Hubbard, který loni na devět zápasů nahradil Marcuse Gilberta. Díky Gilbertově absenci o-line hrála hůř než v roce 2016, ale i tak šlo o top-10 line ligy. Na receiving corps jsou Steelers pořád extrémně silní. Antonio Brown je nejlepší receiver NFL a Smith-Schuster měl jednu z nejlepších nováčkovských sezon za poslední roky, pokud se bavíme o receiverech vybraných mimo první kolo draftu. Letos byl ve druhém kole vybrán James Washington jako náhrada za Bryanta, který je nyní v Oaklandu. Na pozici tight-enda mají Steelers už dlouho slabinu. Vance McDonald měl smůlu na zranění a když už hrál, dropoval přihrávky. Jesse James rovněž není odpověď, měl 43 chycených passů, ale jen 8.7 yardů na catch. Na running backu nevíme, jak dlouho bude Le’Veon Bell stávkovat. Pokud bude hrát, je bez debat jedním z nejlepších RB v lize. Jeho velká síla je kromě šikovných rukou a trpělivého stylu běhání hlavně minimum fumblů. Naproti tomu jeho náhradník James Connor má problém právě s kontrolou míče.

Keith Butler se vrací jako defenzivní koordinátor, ale on a hlavní trenér Mike Tomlin jsou pro mě neustálým důvodem pro kroucení hlavou. Třebaže obrana už nepatří ke dnu ligy, takticky je v Pittsburghu něco shnilého – co mají znamenat ty každoroční zone coverage proti Tomu Bradymu? Loni hráli Steelers doma proti New England a konečně vyslechli odborníky a hráli daleko více osobní obranu, ale z nějakého důvodu se v posledním drivu vrátili k hloupému play-callingu a zónovým schématům; Brady následně znovu a znovu nacházel úplně volného Gronkowskiho a Patriots vyhráli 27-24. Po bye týdnu během playoff nebyla defenziva vůbec připravená na Jaguars a útok vedený Blakem Bortlesem. Tohle jsou ty klíčové situace, kdy se projeví kvalitní coaching – anebo ne.

Nejsilnější stránkou obrany Pittsburghu je passrush. Mají na této pozici několik hvězd a k tomu hodně mladých talentů. V jejich front-7 jsou tři prvokolové výběry draftu. Na nose tacklu je Javon Hargrave, který ve svých prvních dvou letech v NFL platil za jednoho z nejsilněších passrusherů. Na stranách jsou Bud Dupree a TJ Watt, bratr JJ Watta z Houstonu. Steelers Watta loni využívali na 81% snapů. Dohromady měl spolu s Dupreem 13 sacků. Na linebackeru utrpěl Pittsburgh velkou ztrátu, když loni v zápase proti Bengals přišel o Ryana Shaziera, který téměř ochrnul. Shazier byl bez debat nejlepší obránce týmu a Steelers se bez něj na dalších pár zápasů proměnili na jednu z nejhorších obran ligy. Nakolik se Pittsburghu v minulosti povedlo nacházet v draftu kvalitní receivery, při výběrech do secondary se jim nedaří. Letos vybrali jako celkově 28. free safetyho Terrella Edmundse. To bylo šokující, protože PFF neměli Edmundse hodnoceného ani jako top-15 na své pozici! Situaci na strong safetym se Steelers pokusili vylepšit podepsáním volného agenta Morgana Burnetta, dříve hráče Packers.

Nevíme, nakolik bude fungovat spolupráce mezi Big Benem a novým OC Fichtnerem, ale mají mezi sebou dlouhodobý vztah a Roethlisberger má kolem sebe opět mnoho vynikajících hráčů. Mělo by jít o top-10 útok, to je jisté, ale nebude to stačit na zastavení regrese k průměru. Na jejich stranu půjde méně těsných výher, zvlášť když všichni tři divizní soupeři vypadají lépe než loni, dokonce i Browns. Ti letos budou mít na QB hráče, který se umí starat o balon a nevytváří turnovery a na OC Haleyho, který obranu Pittsburghu velmi dobře zná. Zopakovat divizní record 6-0 bude pro Steelers skoro nemožné. Jako tým, který vyhrál divizi navíc Pittsburgh čekají zápasy s New England a Jacksonvillem, týmy, které jim loni uštědřili bolestivou lekci.

Washington Redskins OVER 6.5 wins @1.60

2018_redskins

Tým z Washingtonu byl loni tím nejzraňovanějším a měl nejtěžší rozpis ze všech. Podle statistiky ARVE měli Redskins skórovat v útoku o 32 bodů více a v obraně inkasovat o 50 méně, rozdíl 82 bodů mezi realitou a očekáváním byl loni největší. Tato statistika podléhá silné regresi k průměru: tři nejsmolnější týmy z roku 2016 patřily o rok později mezi průměr.

V roce 2016 se Washington prezentoval kvalitní ofenzivní linou, ale loni měli Redskins v jeden moment zraněných všech pět starterů. Tight-end Jordan Reed, hráč který na své pozici patří mezi top-5, přišel o 11 zápasů. Chris Thompson, jeden z nejlepších receiving running backů ligy se zranil v jedenáctém týdnu. Samozřejmě nepomohlo ani 13 interceptionů Kirka Cousinse, díky kterým měla obrana třetí nejhorší startovní pozici v lize.

Jeden z hlavních problémů ofenzivy Redskins byla efektivita v red zone. V posledních dvou letech jsou dle passer ratingu v red zone hodnocení jako 27. Čísla jsou mizerná v obou letech, bez ohledu na to, jestli akce hlásil Sean McVay nebo Jay Gruden nebo jací receiveři byli zrovna v týmu. Společný jmenovatel na který se dá impotence v red zone svést je samozřejmě Cousins, a ten už v týmu není.

Grudenova strategie v passing hře byla excelentní, ale play-calling ne. Celkově měl Washington dle AROPE 10. nejlepší útok vzduchem a až 26. útok po zemi. Přesto na 57% při 1st-a-10 Redskins běhali, ani domlácená o-line je nepřesvědčila změnit taktiku. Nejméně efektivní byly běhy v situaci, kdy tým vedl, tedy když jsou běhové akce nejcennější: jen 31% úspěšnost downů při běhu ve vedení byla nejhorší efektivita v lize. Redskins používali velmi málo run-pass-optionů (RPO), které jsou v poslední době v NFL populární. Trenér quarterbacků Kevin O’Connell byl povýšen na ofenzivního koordinátora a jeho zkušenosti pod Chipem Kellym spolu s příchodem Alexe Smithe jako nového startera na QB by mohly znamenat, že i Redskins na trend RPO najedou.

Pokud se nevrátí ke svým konzervativním kořenům, Smith by v této ofenzivě měl fungovat dobře. Nejen, že má za sebou statisticky nejlepší sezonu své kariéry, ale konečně jsme mohli vidět, jak útočí hluboko do pole a nebojí se riskovat. U Redskins sice nebude mít rychlíka Tyreeka Hilla, ale má velmi podceňovaného receivera Joshe Doctsona. Na tight-endu se po zranění vrací hvězda Jordan Reed, což by pro Smithe nemělo být nijak výrazné zhoršení oproti Travisi Kelcemu, kterého měl v Kansas City. Na running backu má už zmiňované šikovné ruce Thompsona. Za poslední dva roky šlo na 31 RB více než 75 passů. Thompson je z nich hodnocen jako pátý v úspěšnosti downů (51%).

Defenzivu má pod palcem koordinátor Greg Manusky, který na pozici bude působit druhou sezonu. Problém loňské obrany byla špatná startovní pozice a inkasování velkých plays – obrana Washingtonu inkasovala 68 breaking plays (zisk 20+ yardů), 6. nejvyšší počet. V Jimu Tomsulovi mají Redskins trenéra, který byl mizerný coby hlavní kouč, ale který patří mezi nejlepší trenéry defenzivní line v lize. To se projevilo: žádná obrana nedostala soupeřícího QB pod tlak tak často, jako ta Washingtonu. Redskins mají jeden z nejlepších vnitřních passrushů v lize. Loňský prvokolový pick Johnathan Allen byl v prvních šesti zápasech před zraněním famózní. Matt Ioannidis hrál taky skvěle, zaznamenal 4.5 sacků a mnoho QB pressures. V prvním kole si letos Washington vybral dalšího hráče na prostředek d-line, Da’Rona Payna.

Ač passrush je vynikající, Washington má slabiny na linebackeru a v secondary. Strong safety DJ Swearinger nikdy moc nezářil. Loni měl sice 4 interceptiony, ale taky tristní výkony v zápasech s Eagles. Montae Nicholson neměl špatnou nováčkovskou sezonu, ale ještě se musí vyhrát. Cornerback Josh Norman měl nejhorší sezonu od roku 2014, neměl ani jednu interception a párkrát přes něj prošly dlouhé passy.

Ofenzivní line byla v roce 2016 mezi deseti nejlepšími, ale loni ji poznamenaly zranění. Na o-line se prostřídalo 11 starterů, 2. nejvyšší počet v lize. Letos mají Redskins přesného QB, který umí hodit hluboko a loni to konečně ukázal, dokáže se vyhýbat turnoverům a má k ruce vyvážené terče pro své passy. Pokud jde o efektivitu vzduchem, Washington by měl být kolem desátého místa minimálně. Jediná nejistota u Skins je coverage v obraně a Grudenova filozofie preferování běhu.

Leave a Reply

Fill in your details below or click an icon to log in:

WordPress.com Logo

You are commenting using your WordPress.com account. Log Out /  Change )

Google photo

You are commenting using your Google account. Log Out /  Change )

Twitter picture

You are commenting using your Twitter account. Log Out /  Change )

Facebook photo

You are commenting using your Facebook account. Log Out /  Change )

Connecting to %s