NFL

Článek v angličtině zde / click here for English translation.

U nás v ČR je americký fotbal okrajovým sportem. Když jsem NFL poprvé naladil v televizi, přirozeně jsem neměl nejmenší tušení na co se dívám a poblíž nebyl nikdo, kdo by mi to vysvětlil. Obloustlí chlapi se do sebe na pár vteřin zaklesli na místě rozehrávky a pak se dalších třicet vteřin čekalo, aby se míč znovu rozehrál a nesmyslná přetlačovaná se opakovala. Když jsem ale o pár let později – v pauze mezi dvoufázovými tréninky během baseballového kempu – americký fotbal asi dvě hodiny hrál, konečně jsem pochopil základní cíl hry: útok má 4 downy, tj. pokusy na dosažení deseti yardů. Když se to povede, získá další sadu čtyř downů. Dělej to tak dlouho, dokud se nedostaneš do endzone a skóruješ touchdown. Když se ti to nepodaří, vyhrála obrana. V tu chvíli jsem to ještě netušil, ale pochopením tohoto pravidla byly položeny základy pro moji budoucí posedlost NFL. Můj vztah k tomuto tvrdému sportu, ve kterém se skutečně víc neděje než děje se rychle vyvinul z nezájmu na povrchní koníček, z koníčku na zdroj mnoha bezesných nocí a z nich pak až na vedlejší příjem.

V roce 2014 jsem zveřejňoval svoje tipy na KolemDvou a měl jsem natolik dobré výsledky, že před další sezonou přišla nabídka tipy zveřejňovat ve formě placeného blogu. O nedostatek zájmu jsem se nebál: minulý rok jsem byl ve formě a během letní pauzy jsem dokonce sepsal pětidílnou sérii o NFL, zaměřenou jak na potenciální nové diváky, tak zkušené sázkaře:

I. díl | II. díl | III. díl | IV. díl | V. díl

V lednu 2015, těsně před začátkem playoff, jsem vytvořil model pro hodnocení týmů, který byl vybudován okolo databáze detailů z play-by-play záznamů. Převod akcí z ESPN do hezky srovnaných excelovských tabulek mi na dalších pár sezón vyplňoval pondělky. Model mi měl hlavně pomáhat rychle porovnat statistiky jakýchkoliv dvou týmů jsem si přál a poté co moje prvotní primitivní tabulka úspěšně předpověděla překvapivou výhru Colts nad favorizovanými Broncos, můj další směr byl jasný.

anthony_gamepreview_1
První verze modelu se jmenovala IDBOS, což byl buď náhodný shluk písmen, nebo nějaká velmi špatná a těžko vyslovitelná zkratka. Ani si nepamatuju. Nakonec jsem se přestal snažit vymyslet nějaké cool jméno a model pojmenoval Anthony, po roli fotbalového sázkaře, kterého ztvárnil Matthew McConaughey ve filmu Two For The Money.

S tak kvalitní přípravou a Anthonym jako novou zbraní v mém arzenálu jsem byl připraven rozjet to s plnou parádou. Všechno se zdálo perfektní a sezona 2015 ani nemohla začít lépe. Hned v prvním zápase sezony dopadly moje sázky 2-0-1 (dvě výhry a jeden vrácený vklad) a o pár dní později v neděli jsem měl výsledek 4-1. V tenhle moment jsem se cítil nezastavitelný. Zpátky do reality. Další dva týdny jsem dopadl 3-7 a 5-7, což smazalo můj zisk z prvního týdne a ještě něco navíc. Pak přišel čtvrtý týden, bum, 6-1. Mohl bych pokračovat, ale dá se říct, že takhle pořád dokola vypadal celý můj rok. Nahoru, dolů, zleva doprava a zase zpátky, neproběhl jediný průměrný týden, kdy bych se trochu uklidnil a to si vybíralo daň na mé psychice. Uvědomil jsem si, že tohle není místo pro mě. Teď s nadhledem vidím, že to byla moje láska pro analyzování hry a match-upů, možnost sepsat zdůvodnění, proč je který tým lepší, proč a jak vyhraje. Prodej tipů byl způsobem, jak být slyšet. Samozřejmě, sázkaři nemají nejmenší důvod zajímat se o zdůvodnění někoho, kdo prohrává a to je něco, co jsem s postupem roku dělal čím dál víc. Vyhrávat peníze na nejefektivnějším sázkařském trhu světa není jednoduché; ustát stres z prohrávání peněz cizích lidí už vůbec ne.

Po tomto zklamání jsem upřel pozornost na práci na Anthonym. Přidával jsem další funkce a každou off-season jsem zpracovával starší a starší ročníky. Obvykle jsem přes léto stihl přidat data za dvě nebo tři sezony. Model jako takový běžel na detailech obsažených v play-by-play: kdo nahrával na koho, kdo běžel, kolikátý byl down a jaká vzdálenost, tyhle věci. Díky tomu jsem měl absolutní svobodu v tom, jaká čísla si nechám vyjet. Čas od času jsem na nějakém blogu narazil na analýzu, která mě zaujala nebo která používala nějakou statistiku, kterou jsem sám neměl. O deset minut později už jsem do modelu zadával vzorce, abych novou statistiku měl příště k ruce. Někdy jsem nějakou statistiku sám vytvořil a o dva týdny nebo i roky později si uvědomil, že ji vlastně příliš nepoužívám, nemám ji rád nebo jí nevěřím; pryč s ní.

Nebyl jsem sám, kdo takto sbíral informace z play-by-play. Když jsem narazil na Dennise Ernyho, autora Armchair Analysis, dělal to už pár let a neschovával si je jako já do šuplíku, ale prodával je dál. Před sezonou 2016 chtěl své podnikání rozšířit o novinku, play charting. Charting je vlastně sběr dat a nejde nijak zautomatizovat. Někdo se musí na každou rozehru skutečně podívat a manuálně zadat ta data, která jsou potřeba. Vyžaduje to hodně lidí se znalostí sportu a mnoho hodin společné práce, aby se mohly zaznamenat detaily z celé sezony NFL. Tato data jsou potom ale velmi cenná, protože ke statistikám poskytují detaily a kontext. Například na některých akcích může být quarterback pod tlakem, ale díky kontextu můžu zjistit, že play call byl “screen pass”, při kterém ofenzivní linemani vyrazí blokovat hluboko do pole, takže do určité míry je tlak na QB pro útok vlastně vítaný a designovaný; nebo u interceptionu mi kontext řekne, že k zachycení míče obranou došlo až poté, co receiver vyrazil míč do vzduchu a QB je v tom nevinně. Věděl jsem, že práci na podobném projektu si nemůžu nechat ujít a jako jediný Evropan v týmu jsem pracoval jako dobrovolník zadarmo.

V roce 2017 se sbíralo ještě více dat než rok předtím a možná i proto to více lidí zabalilo a od Armchair beze slova odešlo. Nakonec to ale nevadilo. Dennis mi dal šanci bez předsudků vůči Evropanům a já se odvděčil. Vzal jsem si na starost velký díl práce, aby projekt mohl bez zdržení pokračovat a skutečně, klienti dostali data vždy včas. Díky tomu jsem byl povýšen na senior analytika, což vyústilo v to, že jsem několik týdnů v řadě viděl tolik fotbalu, že jsem jednu neděli zbaběle vynechal. To se nikdy předtím a ani potom nestalo. Byl to seriózní případ předávkování se NFL.

Před sezonou 2018 jsem dostal ještě větší zodpovědnost. Nyní už pod smlouvou na senior pozici jsem oficiálně dostával zaplaceno za sledování NFL, konkrétně jsem měl na starost všechny přihrávky, které ten rok proběhly. Navíc jsem měl možnost hlasovat a radit kterým směrem by se měl projekt ubírat. Před ročníkem 2019 jsem byl povýšen na pozici “Vedoucí sběru dat”, více odpovědnosti a více hodin, které jsem mohl trávit tím, co mě baví nejvíc. Navíc to začalo dávat smysl i jako byznys. Do roku 2020 jsme nastoupili s daleko vážnějším přístupem a vůbec poprvé jsme nevyužili offseason k tomu, abychom si vzali volno, a prostě pracovali bez přestání. Vyplatilo se to: během covidové sezony NFL jsme dali dohromady největší dostupnou kolekci dat na internetu, za zhruba třetinovou cenu než nabízela naše konkurence. To přivábilo i investory a nakonec i kupce projektu.

armchair2020
Jedna z novinek, kterou jsme pro sezonu 2020 nainstalovali byl tracking pozice hráčů nejen ve vertikální, ale i v horizontální rovině. To nám kromě dalšího umožnilo například změřit, kolik yardů míč skutečně letěl vzduchem. Naše čísla se shodovala se těmi od Nextgen Stats, jejichž automatizovaný model funguje na systému využívající mikročipy v hráčských výstrojích.